Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kulovový blesk

Kulový blesk je přírodní atmosférický jev, jehož výskyt je obvykle vázán na bouřkové počasí. Objeví je cca jednou za 150 let. Projevuje se jako kulovitý útvar o průměru od několika centimetrů po více než metr, různých barev od žluté po modrou, pohybující se obvykle po dobu několika vteřin až minut různými směry a zanikající buď výbuchem nebo i zcela poklidně. Oficiální věda po dlouhou dobu existenci kulového blesku popírala především proto, že se doposud nepodařilo spolehlivě kulový blesk vyrobit v laboratoři za definovaných a opakovatelných podmínek. V současné době však již fyzika usiluje o jeho racionální vysvětlení a v roce 2006 byla popsána první spolehlivější technika jeho výroby, a to pomocí elektrického výboje na tenké křemíkové destičce.
Dokud však nebude spolehlivě známá a ověřená podstata kulového blesku, není v zásadě možné jej defničně odlišit od jevů kategorie UFO a není zde ostrá hranice. Je dokonce možné, že určitá kategorie UFO vděčí za svůj vznik stejné, např. fyzikální podstatě.
Svědci prý neexistují
Zatímco o čárových blescích toho víme díky fotografiím i počítačovému modelování hodně a dovedeme je i laboratorně vyvolávat, o jejich kulových příbuzných toho i přes 150 let vědeckého zkoumání, nevíme skoro nic. Je to tím, že prý neexistuje člověk, který by se s kulovým bleskem setkal dvakrát za život a každé setkání s ním pozorovatele tak rozruší, že si mnohdy není jist ani tím, zda nešlo o optický klam.
Setkání s kulovým bleskem?
Tragický následek setkání s kulovým bleskem zachytil roku 1753 obrazem i slovy rytec Sokolov, očitý svědek pokusů petrohradského profesora G.W. Richmanna: ,,Když profesor stál ve vzdálenosti jedné stopy od železného prutu a pozoroval elektrický ukazatel, z prutu bez jakéhokoli doteku vyšlo bledě modré ohnivé klubko velikosti lidské pěsti a pohybovalo se přímo k čelu pana profesora. Ten v téže chvíli nevydav ani hlásky padl naznak na truhlici, která stála za ním. Současně ozval se zvuk, jako by bylo vystřeleno z menšího děla.´´
Teorie na vznik z University of Califormia:
Kulový blesk znají lidé již notně dlouhou dobu, avšak jeho vznik nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. John Gilman z University of California v Los Angeles se domnívá, že ho tvoří atomy, jejichž valenční elektrony jsou excitovány do orbitálů s velmi vysokými kvantovými čísly. Průměr takového atomu může být i několik centimetrů, což způsobuje jejich snadnou polarizovatelnost. Proto mezi nimi mohou působit mimořádně silné van der Waalsovy síly, které by celý kulový blesk udržely pohromadě. Takový pozoruhodný jev by pak mohl být iniciován úderem blesku do určité hmoty, se specifikými vlastnostmi. Zatím jde o pouhou hypotézu a sama existence atomů s tak excitovanými elektrony (tzv. Rydbergovy atomy) je sporná.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář